OD PĚSTOVÁNÍ PO ČOKOLÁDU

Než se dostane čokoláda až ke svému spotřebiteli, je za tím dlouhý proces, který začíná na kakaových plantážích v tropických oblastech Afriky, Ameriky nebo Asie, kde se pěstuje kakaovník pravý (theobroma cacao). Tento strom může dorůst do výšky až sedmi metru. Jeho oválné plody většinou obsahují 15 až 40 kakaových bobů a zrají po celý rok. Jejich sklizeň probíhá ve dvou hlavních obdobích, a to na konci období dešťů v říjnu a podruhé většinou na počátku dalšího období dešťů v březnu. Jednotlivé sklizně se ale můžou lišit v závislosti na klimatu. Zralé boby se fermentují ještě na plantážích, kde se poté suší na slunci nebo v sušárnách. Během tohoto procesu ztratí boby přibližně 55 % své hmotnosti. Vysušené se pak praží, drtí, zbavují slupek a melou na tekutou hmotu, která je základní surovinou pro výrobu kakaového másla, prášku a tedy i čokolády.

Lisováním se z hmoty získává žluté kakaové máslo, které se pak používá k výrobě čokolády. Ze zbylé hmoty, ve které ještě nějaké množství tuku zůstalo, se mletím připravuje hnědý kakaový prášek. V hnětacím stroji, kde se mísí tekutá kakaová hmota s kakaovým máslem, cukrem nebo jinými surovinami, vzniká samotná čokoláda. Aby byla hladká a rozplývala se vám v ústech, musí se válcovat a zušlechťovat tzv. konšováním, tj. provzdušňování čokolády za stálého míchání při 65°C. Tuto techniku objevil v roce 1879 Švýcar Rodolphe Lindt a trvá 2 hodiny až 3 dny. Konšování umožňuje např. rovnoměrné rozložení kakaového másla. Zlepšují se také chuťové vlastnosti a kvalita. Poslední fází je tzv. temperování. Čokoláda se roztaví při teplotě až 50°C, poté se ochladí na 30°C a znovu lehce zahřeje. Tímto procesem se ustálí struktura kakaového másla v čokoládě. Pak už jen stačí čokoládu odlít do tabulek či jiných rozmanitých tvarů. Nakonec se tabulky vloží do chladících tunelů, tuhnutí trvá dvacet minut i hodinu. Pak už jen zbývá čokolády zabalit a odvést do obchodů, kde čekají na vás, abyste si je mohli vychutnat.